Přeběhlík - 83

Zabouchnu za sebou dveře do kuchyně a zhluboka vzdechnu.

Proč mi nevěří? Po posledních několika týdnech je jasné, že by mi neváhal zachránit život nebo udělat… Vlastně skoro cokoliv, pro mě. Ale proč mi nevěří? Proč se mi neukáže? Bylo to, co zažil, vážně tak hrozné?

Pak uslyším Ronův žebrající hlas a uvědomím si, že Harry odstranil utišující kouzlo.

„Mohl bys přestat?“ Okřikne ho.

Vzhlédnu a uvidím Nareeho, jak stojí vedle Rona a lehce do něj šťouchá, znovu a znovu. Polapený a přilepený na jednom místě Ron nemůže uhnout.

„Naree, co to děláš?“ Zeptám se.

„Pán říkal, že Naree může potrestat Weasleyho, ale že nemá nechat trvalé škody. Naree shledal otravování Weasleyho velmi potěšujícím.“

Harry se tomu zasměje a Ron nás přelétne pohledem.

„Proč jste tady?“ Dožaduje se.

„Myslel jsem, že bychom si my tři měli promluvit,“ řekne Harry.

„Takže Naree má odejít?“ Zeptá se domácí skřítek.

„Ano, jen na chvilku,“ řeknu mu. „Můžeš se vrátit později.“

Ron má tu drzost na mě zavrčet.

„Co, považuješ tenhle trest za moc mírný?“ Zeptám se ho.

Harry namíří hůlku na Ronův nos a pronese „episkey.“

Ronův nos se narovná a on se usměje. „Díky.“

„Mně neděkuj. Narovnal jsem ho jen proto, abych mohl mít to potěšení ti ho zlomit sám,“ řekne Harry.

Pak, než Ron stačí odpovědět, Harryho pěst vyletí a ozve se hlasité křupnutí.

„Do hajzlu! Zatraceně, Harry!“

Jednou máchnu hůlkou, abych umyla krev.

 „To si myslím o tvém chování Rone,“ prohlásí Harry. „Já-“

„A co její chování?“ Přeruší ho Ron.

„Co přesně myslíš, že jsem provedla, Rone?“ Zeptám se.

„Není nic, co by mohla udělat, aby to bylo horší, než co jsi provedl ty, kromě toho, že by tě zabila,“ řekne Harry.

„Spala s Malfoyem!“

„A proč je to tak hrozné, hmm? Alespoň to bylo dobrovolné,“ odseknu. „Já mám skutečně-“

„Šukala jsi Smrtijeda Hermiono! Harry, ty nemůžeš – ty se jí prostě nemůžeš zastávat.“

„V tuhle chvíli bych souhlasil s Hermionou, že si vybrala radši Malfoye, než tebe. On se jí alespoň nepokusil otrávit. Co sis sakra myslel? Myslel jsi vůbec?“

„A neříkej, že jsi mi jen chtěl ukázat, jak dobré by to mohlo být. To ve mně jen vyvolá chuť tě praštit,“ dodám.

Těká pohledem mezi námi, a pak se zaměří na Harryho.

„Byl bys radši, aby si vybrala Malfoye, než tvého nejlepšího kamaráda?“ Řekne.

„Uvědomuješ si, jak příšerně ses zachoval? Stydím se tě nazývat nejlepším kamarádem. Kdybych neviděl účinky na vlastní oči, nikdy bych nevěřil, že je to pravda.“

„Já jsem jenom-“

„Udělat tohle komukoliv by bylo špatné. Ale ta skutečnost, že jsi to použil na Hermionu… Naší Hermionu...“

„Díky Harry,“ řeknu.

„Já tomu nevěřím. Vybrali jste si radši Smrtijeda, než mě.“

„Sklapni Rone. I jako Smrtijed nám v uplynulých týdnech pomohl víc, než ty. Upřímně, kdo si myslíš, že jsi?“

„Cokoliv udělal, aby se očistil, pořád to byl Smrtijed. Vsadím se, že zabil tuny mudlů a mudlorozených.“

„Ale snaží se napravit, co udělal. Ty...“ Harryho hlas se vytratí.

„Snažil ses mě ovládat,“ skočím mu do řeči. „A při tom jsi zranil i další lidi.“

„Jak jsem zranil další lidi?“

„Řekl jsi mi, ať si dávám pozor na Harryho a Blaise, takže jsem je odřízla, přestože oni si o mě jen dělali starosti,“ odpovím.

„To ti řekl?“ Rozšíří se Harrymu oči. Obrátí se na Rona. „Jsi vážně skvělý nejlepší kamarád.“

„Neměl jsem v úmyslu-“

„Chtěl sis jen zachránit vlastní zadek, že jo? Zatraceně, Blaise mi to naznačoval, ale já mu nevěřil. Věřil jsem tobě. Ale asi jsem se zmýlil.“

„Zabini mě nikdy neměl rád. Není překvapení, že si mohl myslet-“

„Ale on měl pravdu. Já se pletl. Ukázalo se, že odhalil tvou pravou povahu dřív, než já.“

Vypadá to, že tahle slova Rona skutečně ranila. „Kdy mě odtud sundáte dolů?“

Harry se po mě podívá. „To je na tobě Hermiono.“

„Tak ho nech viset. Nemyslím, že už lituje svých činů.“

Ron po mně zlobně blýskne pohledem. „Ale co tvoje činy?“

„Draca do toho netahej.“

„Ach, takže když tě šukal, je to najednou Draco.“

„Měla jsem ho ráda už předtím, než jsi mě otrávil, a ty to víš.“

„Nerozumím tomu. Jak ho můžeš mít ráda Hermiono?“

„Je inteligentní, bystrý a laskavý, pokud chce, a nikdy jsem s ním nevedla hloupý rozhovor. Ach, a taky mi několikrát zachránil život. A nikdy se mě nepokusil otrávit, to je vždycky plus.“

„Rone, to nemáš ani trochu výčitky svědomí?“ Zeptá se Harry.

Ron se dívá do země.

„Musíš si uvědomovat, že to, co jsi udělal, bylo špatné,“ pokračuje.

„Omlouvám se, jasné? Omlouvám se, že nejsem zatraceně dokonalý-“

„Nemusíš být dokonalý, aby sis uvědomil, že otrávit jednoho ze svých nejlepších přátel je špatné. Myslím,že na to by přišel kdokoliv,“ utne ho Harry.

Ron mlčí.

„Skutečně si vážím tvého přátelství a nechci přijít o někoho, kdo je mi tak blízký,“ řekne mu Harry. „Ale pokud se ty a Hermiona nezvládnete usmířit, jsem na sto procent na její straně. Tohle jsi vážně podělal kámo.“

„Pojďme Harry,“ řeknu. „Blaise a Draco už možná skončili.“

Harry kývne a v tichosti opustíme kuchyň. Ron nepromluví, aby nás zastavil. Ale Blaise a Draco v obýváku zatím nejsou, a tak se posadím na gauč.

Naree se objeví se širokým úsměvem. „Zdravím slečno Grangerová a pane Pottere.“

„Můžeš se tam vrátit, pokud chceš,“ nabídne mu Harry.

„Naree je nadšen!“

Domácí skřítek zmizí v kuchyni a zabouchne za sebou dveře.

„Hermiono, jsi si tím, co děláš s Malfoyem, jistá?“ Zeptá se Harry. „A vážně jsi s ním-“

„Ano, vážně jsem s ním spala. Budeš mě teď mít za děvku?“

Harry zavrtí hlavou. „Ne, samozřejmě že ne. Kdybych o tom přemýšlel, řekl bych to takhle i před Ronem.“

„Tak děkuju.“

„Jen buď opatrná, dobře? Vím, že se zdá, že Malfoy prodělal nějaké změny, a taky se mu učím věřit, ale mám pocit, že je tu pořád hodně věcí, které o něm nevíme.“

„Vím, že má vážně temnou minulost – byl několik let skutečný Smrtijed. Jsem připravená se dozvědět o všem, co udělal. Přijala jsem to. Já… Já jenom...“

„Jenom co?“ Zeptá se Harry jemně.

„Myslím, že mi nevěří dost na to, aby mi cokoliv řekl, a vždycky mě bolí, když si to uvědomím.“

„Ale Malfoy nikdy nebyl úplně otevřený typ,“ řekne Harry. "Zaprvé, je to to Zmijozel. Ale uzavřený je i normálně, nebo ne?“

„Ano, ale-“

„Dej mu čas, aby se ti otevřel. Nevzpomínáš si, co říkal Blaise? Zná Draca celý svůj život, ale pořád spíš hádá, na co Draco myslí. Nejsi mu blízká zdaleka tak dlouho, jako Blaise, takže dává smysl, že se k tobě nechová tak otevřeně.“

Usměju se.

„Co je?“ Zeptá se Harry.

„Harry, ty jsi prostě úžasný kamarád,“ řeknu mu.

„Toho sis všimla až teď?“ Odpoví s úsměvem.

Myslela jsem, že alespoň trochu vybuchneš, když jste byli rivalové celou školu, a protože byl tak dlouho Smrtijed a-“

„Zněl bych moc jako Ron, nebo ne?“

„Vážně Harry. Děkuju ti.“

Usměje se. „Dokud jsi šťastná... Viděl jsem, jak se na něj díváš. Vypadáš s ním vážně spokojeně.“

„Jsem.“ Pak si vybavím Harryho první reakci a rozhodnu se ho na to zeptat. „Věděl jsi o Dracových citech?“

„Jo.“

Zamračím se. „Kdy jsi to zjistil? A jak?“

„Když tě chytili Smrtijedi, vypadal, že ho to vážně trápí. Hádám, že potom už jsem tomu věnoval víc pozornosti.“

„Wow… To bylo docela dávno,“ řeknu.

Kývne. „Kdy jsi ho začala mít ráda?“

„Já… Já si nejsem jistá. Tak nějak se mi vkradl do srdce. Ani jsem si neuvědomila, že se to děje.“

„Takže ti odpustil?“

„Odpustil?“

„Za Rona,“ upřesní Harry. „Předpokládám, že tím mezi vás trochu vrazil klín.“

„Řekl, že tomu rozumí, ale nemyslím, že by se se mnou nadále cítil bezpečně,“ přiznám.

„To je smutná představa.“

„Já vím.“

Pak se dveře ložnice otevřou a Blaise a Draco vejdou do pokoje. Vyskočím na nohy.

„Ahoj,“ řekne Harry a obrátí se k nim.

„Takže, máme plán. Ale nevím, jak se ti bude líbit Hermiono,“ řekne Blaise.

Zamračím se.

Blaise se obrátí k Dracovi a zeptá se, „chceš jí to vysvětlit, nebo mám já?“

„Do toho,“ odpoví Draco.

Blaise se zhluboka nadechne a spustí.

***
„Co když Voldemort nepošle Smrtijedy pryč?“ Přeruší Blaise Harry.

„Vy dva mu musíte hned na začátku říct, že se Draco ukáže, jenom pokud Voldemort stáhne své síly z Bradavic a počká sám na hranicích,“ řekne Blaise.

Zavrtím hlavou. „Není hloupý, neuvěří tomu.“

„Říkáš to, jako bys ho dobře znal,“ poznamená Draco.

„No, já-“

„Jsi to ty, kdo s ním roky pracoval, nebo já?“

„Tenhle nápad se mi nelíbí,“ zavrtím hlavou.

Jak o tom můžou mluvit takhle nenuceně? Rozhodně nechci, aby se mu Draco vzdal, ale to neznamená, že chci ztratit Blaise. Je to jeden z mých nejlepších přátel.

„To není tvoje volba,“ připomene mi znovu Draco.

Už mi řekl, že se Blaise nabídl dobrovolně.

„Blaisi, jsi si tím jistý?“ Zeptá se Harry. „Voldemort zjistí, že nejsi Malfoy, jakmile se dostane do tvé hlavy.“

„Tak to bude lepší ho tam nepustit, ne?“

„Blaisi, tvoje nitroobrana není tak dobrá,“ podotknu. „Nedělej to.“

„Poslala bys tam radši pravého Draca?“ Kontruje Blaise. „Voldemort by ho zabil tak bolestivě, jak by jen dokázal. Pokud zjistí, že dostal jenom mě, buď se rozčílí a zabije mě rychle, nebo si mě nechá v záloze pro případ, že by se Draco rozhodl přijít a zachránit mě.“

„Přijde na to moc rychle, nebo ne?“ Zkusím to z jiné strany. Vážně, vážně nechci, aby do toho šel. „Draco a Nott nebudou mít dost času, aby zachránili Nevillova tátu nebo získali viteál.“

„Je tady způsob, jak prodloužit čas, který budeme mít,“ řekne Blaise.

Trvá mi jen vteřinu si uvědomit, co naznačuje.

„Ne,“ řeknu při vzpomínce na rozhovor z toho dne – nebo to bylo včera? Merline, vážně to byl jen jeden den? „Vážně nenavrhuješ Communimency, že ne? Draco by byl příliš nesoustředěný. Jak by vůbec mohl-“

„Ne já Hermiono,“ přeruší mě Draco. „Ty.“

Překvapeně zamrkám. „To… To nemůžeš myslet vážně.“ Obrátím se na Blaise. „Ty víš, že to považuji za černou magii. Rozhodně nemůžeš čekat, že-“

„Mohla bys mi tím prodloužit život Hermiono. Byla bys radši, abych umřel rychleji?“ Zeptá se Blaise.

„To není férová otázka.“

„Musela bys to chtít použít k něčemu zlému, aby to byla černá magie, Hermiono,“ řekne Harry. „Pokud to Blaisovi zachrání život, jak by to mohlo být špatné?“

Neodpovím.

„No tak Hermiono. Spoléhám na tebe, že mého přítele udržíš v bezpečí,“ řekne Draco. „Nechci, aby pro mě umřel.“

„Ach, není to dojemné?“ Ušklíbne se Blaise.

Draco se zakření. „Moc si nelichoť, jen ti nechci dlužit žádné laskavosti.“

„Pořád se mi to nelíbí,“ řeknu.

„Není to tak, že já bych se na to těšil,“ odvětí Blaise. „Nerad odhaluju svoje myšlenky.“

„Hermiono, tohle je nejlepší způsob,“ přidá se Harry.

Proč tenhle nápad tak podporuje?

„Proč se mu prostě nepostavíš a nezabiješ ho Harry?“ Zeptám se frustrovaně. „Stejně to máš být ty. Draco ani Blaise to nemusí riskovat.“

„Říkáš to, jako by bylo snadné ho zabít,“ namítne Draco. „Ani Brumbál s hůlkou osudu na své straně nedokázal Voldemortovi čelit. Harry je v našem věku. Proč jsi si tak jistá, že by to zvládl?“

Uvědomím si, že se na sebe Draco a Harry dívají, ale nedokážu pochopit význam téhle mlčenlivé výměny. Draco s Harrym nemohl nic naplánovat, ne? Harry byl celou dobu se mnou.

„Předtím jsi říkal něco o osvobození Blaise,“ změní Harry téma. „Jak to chceš provést?“

„Byl jsem Smrtijed dlouhou dobu a někteří lidé jsou mi zavázáni. Myslím, že zvládnu zatahat za nějaké nitky,“ odpoví.

Zamračím se. „O tom pochybuji. Smrtijedi by technicky měli být oddaní především a hlavně Voldemortovi. Jsem si jistá, že ho postaví nade vše, co dluží tobě Draco.“

„To nemůžeš vědět. Já jsem ten, kdo s nimi roky pracoval. Věř mi.“

Moje srdce se při jeho slovech bolestně sevře. Jakým právem žádáš mojí důvěru Draco? Ty mi přece nevěříš.

Ale pak se naše pohledy setkají a já popravdě odpovím. „Já ti věřím. Ale-“

„Tak to bude stačit. Dokážu zachránit Blaise,“ přeruší mě Draco.

„Nelíbí se mi, že nevím, jak to bude probíhat,“ řekne Harry. „Pokud se něco zvrtne a my to nebudeme vědět, nebudeme moct ani pomoci.“

„Nepotřebuju pomoc,“ odpoví Draco.

Vypadá si sebou tak jistý. Ale není to jen divadlo, aby nás přiměl věřit, že to dokáže?

„Vy dva byste se měli brzy vrátit do hradu,“ řekne Blaise. „Pokud Voldemort odmítne odvolat Smrtijedy, možná stejně dojde k bitvě. Já tady zůstanu s Dracem.“

„Takže nám vážně neřekneš žádné podrobnosti?“ Zeptám se Draca.

„Dívej se na to takhle. Nikdo z vás není v nitroobraně tak dobrý, jako já. Pokud bude kdokoliv z vás chycen, a vy budete znát detaily toho plánu, pak jsme v háji. Je bezpečnější, když nevíte nic,“ řekne Draco.

Musím přiznat, že takhle jsem o tom nepřemýšlela.

„Každopádně,“ naváže Draco, „Hermiona by teď měla seslat kouzlo na Blaise. Pak můžete jít.“

„Chcete vy dva minutku, abyste se rozloučili?“ Zeptá se Harry.

Draco se na mě podívá. „Měj se.“

„Vážně, to je všechno?“ Odpovím.

Udělám dva kroky k němu, zvednu se na špičky a políbím ho. Překvapeně ustoupí o krok zpět, ale já ho následuji. Pak to vypadá, že zapomněl na všechno a celý se do polibku položí.

Je to hrozná myšlenka, ale vím, že kdybych teď měla volit, obětovala bych Blaise místo Draca. Nemůžu se toho pocitu zbavit. Nikdy jsem se necítila tak úplná. Dřív jsem ani nemohla číst romantické knížky – byly na mě moc nepřirozené a přehnané – ale teď úplně rozumím tomu, co znamená fráze, že jsou dva lidé „dvě poloviny jednoho celku.“

Pak si Blaise odkašle, vrátí nás tím do reality a já se lehce odtáhnu.

„Buď opatrný Draco,“ zamumlám, otevřu oči a zadívám se na něj. „Nemám ráda mučedníky, tak se nestaň jedním z nich.“

„Odkdy jsi přestala mít ráda mučedníky?“

„Když jsem si uvědomila, že by ses jedním mohl stát.“

V odpověď se jen ušklíbne.

„Prosím, buď opatrný. Pokud ne kvůli mně, tak alespoň kvůli sobě.“

„Vždycky jsem opatrný.“

„Lháři.“

Dám mu další letmý polibek na rty, než se konečně definitivně odtáhnu a obrátím čelem k Blaisovi.

„Dobře, pojďme to zkusit,“ řeknu odevzdaně.

„Jsem připravený,“ kývne.

Namířím na něj hůlkou a soustředím se.

„Communimens.“